"Můj char X mě už nebaví, picknul jsem teď Y a hraju mnohem líp!". Jak často jsem jen tohle, v některé z miliónu možných variant, slyšel? A kolikrát jsem to já sám udělal? A až do nedávna mi na tom nepřišlo nic divného nebo špatného. Ale pak...
Všiml jsem si totiž, poměrně náhodou, jedné věci. A to že jeden z lidí které znám, co "už zase" měnil postavu (snad potřetí nebo počtvrté za poslední dva roky), se drží jistého na první pohled ne úplně zjevného schématu. A když jsem si pak začal zpětně projíždět jak své, tak i cizí změny postav, s překvapením jsem zjistil, že často následují ten samý scénář.
Samozřejmě byly i výjimky. Zejména u hráčů, co relativně nedávno picknuli hru, byly změny postavy většinou OPRAVDU spojené s tím, že jak do ní pronikali, zjistili, že jejich volba jim nesedí nebo je nějak štve, irituje či omezuje. A naopak někteří long-term hráči, co si přibrali další postavu, opravdu už byli znudění tou jednou a prostě si přibrali druhý/třetí/pátý chart pro ozvláštnění.
Ale když jsem tohle očistil, vyšlo mi překvapivé zjištění: většina ostatních změn postavy se u spousty lidí odehrála vždycky po dosažení určité konkrétní (a stále se víceméně opakující) úrovně, pokud jde o jejich hru jako takovou.
A tak jsem o tom začal přemýšlet. Hlavně o svých vlastních změnách v T7, které ať jsem je maskoval jak chtěl, následovaly víceméně ten samý scénář. Leo>Noctis>Feng. Obě tyhle změny proběhly, pokud jde o to jak dobře jsem hrál, prakticky na stejné úrovni. A nezáleží na tom, že s Leo jsem měl pocit že příliš propadám flowchartům, než abych se zlepšoval... zatímco Noctis mě neskutečně iritoval bugy, které v té době ještě nebyly opravené. A když to vezmu "extenzivně", pak u přechod Pavel>Leo (podmíněný tím že mě fakt štvalo donekonečna poslouchat, že nevyhrávám já, ale moje OP postava) do určité míry (viz dále) také následoval tenhle scénář. Úmyslně tady netahám změny postav u jiných lidí. Chtěl bych, abyste se sami zamysleli a sami dospěli k závěru, jak jste na tom vy. Nechci to nikomu říkat ani vnucovat, bez ohledu na to, co si třeba o JEHO změně postav myslím nebo nemyslím já sám.
A když si to necháte projít hlavou, tak ono to dává perfektní smysl:
K té změně u mě došlo pokaždé ve chvíli, kdy jsem hitnul nějaký svůj strop, pokud jde o můj char, a kdy bylo na čase, abych se začali věnovat ne svojí postavě, ale hře jako takové. Svým návykům, obecnějším znalostem MU přesahujícím "jak punishnu tenhle útok" nebo "kde stepnout tenhle string"... Prostě ve chvíli, kdy bylo na čase přestat zlepšovat takové ty jednoduché a dobře viditelné věci a zaměřit se na globálnější kvality svojí hry jako celku.
Jak jsem ten pattern jednou viděl, nešlo ho už odvidět. A jak jsem ho jednou viděl u sebe, najednou jsem ho začal vidět i u ostatních.
A ono to dává smysl. Když picknete novou postavu, vaše hra jde samozřejmě dolů. A najdou... najednou díky tomu vidíte svůj vlastní progres. Zase. Ten samej progres, co jste u té minulé už nějakou dobu neviděli. Člověka to potěší (no, mě teda určitě), zahřeje na duši a hlavně mu to tak nějak dodá tu jistotu, že se jakože vážně pořád zlepšuje a není nějaká lama, co nedokáže hrát líp než už hraje.
Problém je v tom, že takhle vidíte progress s danou postavou, který ovšem spousta lidí zaměňuje za progress ve hře jako takové.
Jen abysme si to ujasnili: neodsuzuju tuhle mentalitu. Nevidím na ní nic špatnýho. Klidně ji dělejte. Nejdůležitější je, aby nás hry bavily - jsou to přeci jen hry - a ne abysme všichni byli další JWongové a Daigové a Kneeové.
Na druhou stranu pokud se vy sami snažíte ve hře zlepšit a překonat sami sebe, někam se posunout... berte tohle v úvahu před tím, než picknete další char. Nová postava vám dodá zdání nárůst kvality a zlepšení a i když do určité míry je to pravda (naučit se vnímat hru optikou různých postav s různými silnými a slabými stránkami je rozhodně dobrá věc která vám pomůže), celkově vás to bude víc brzdit než posouvat.
Ale jak říkám - je to na vás. Hlavní je bavit se.
Všiml jsem si totiž, poměrně náhodou, jedné věci. A to že jeden z lidí které znám, co "už zase" měnil postavu (snad potřetí nebo počtvrté za poslední dva roky), se drží jistého na první pohled ne úplně zjevného schématu. A když jsem si pak začal zpětně projíždět jak své, tak i cizí změny postav, s překvapením jsem zjistil, že často následují ten samý scénář.
Samozřejmě byly i výjimky. Zejména u hráčů, co relativně nedávno picknuli hru, byly změny postavy většinou OPRAVDU spojené s tím, že jak do ní pronikali, zjistili, že jejich volba jim nesedí nebo je nějak štve, irituje či omezuje. A naopak někteří long-term hráči, co si přibrali další postavu, opravdu už byli znudění tou jednou a prostě si přibrali druhý/třetí/pátý chart pro ozvláštnění.
Ale když jsem tohle očistil, vyšlo mi překvapivé zjištění: většina ostatních změn postavy se u spousty lidí odehrála vždycky po dosažení určité konkrétní (a stále se víceméně opakující) úrovně, pokud jde o jejich hru jako takovou.
A tak jsem o tom začal přemýšlet. Hlavně o svých vlastních změnách v T7, které ať jsem je maskoval jak chtěl, následovaly víceméně ten samý scénář. Leo>Noctis>Feng. Obě tyhle změny proběhly, pokud jde o to jak dobře jsem hrál, prakticky na stejné úrovni. A nezáleží na tom, že s Leo jsem měl pocit že příliš propadám flowchartům, než abych se zlepšoval... zatímco Noctis mě neskutečně iritoval bugy, které v té době ještě nebyly opravené. A když to vezmu "extenzivně", pak u přechod Pavel>Leo (podmíněný tím že mě fakt štvalo donekonečna poslouchat, že nevyhrávám já, ale moje OP postava) do určité míry (viz dále) také následoval tenhle scénář. Úmyslně tady netahám změny postav u jiných lidí. Chtěl bych, abyste se sami zamysleli a sami dospěli k závěru, jak jste na tom vy. Nechci to nikomu říkat ani vnucovat, bez ohledu na to, co si třeba o JEHO změně postav myslím nebo nemyslím já sám.
A když si to necháte projít hlavou, tak ono to dává perfektní smysl:
K té změně u mě došlo pokaždé ve chvíli, kdy jsem hitnul nějaký svůj strop, pokud jde o můj char, a kdy bylo na čase, abych se začali věnovat ne svojí postavě, ale hře jako takové. Svým návykům, obecnějším znalostem MU přesahujícím "jak punishnu tenhle útok" nebo "kde stepnout tenhle string"... Prostě ve chvíli, kdy bylo na čase přestat zlepšovat takové ty jednoduché a dobře viditelné věci a zaměřit se na globálnější kvality svojí hry jako celku.
Jak jsem ten pattern jednou viděl, nešlo ho už odvidět. A jak jsem ho jednou viděl u sebe, najednou jsem ho začal vidět i u ostatních.
A ono to dává smysl. Když picknete novou postavu, vaše hra jde samozřejmě dolů. A najdou... najednou díky tomu vidíte svůj vlastní progres. Zase. Ten samej progres, co jste u té minulé už nějakou dobu neviděli. Člověka to potěší (no, mě teda určitě), zahřeje na duši a hlavně mu to tak nějak dodá tu jistotu, že se jakože vážně pořád zlepšuje a není nějaká lama, co nedokáže hrát líp než už hraje.
Problém je v tom, že takhle vidíte progress s danou postavou, který ovšem spousta lidí zaměňuje za progress ve hře jako takové.
Jen abysme si to ujasnili: neodsuzuju tuhle mentalitu. Nevidím na ní nic špatnýho. Klidně ji dělejte. Nejdůležitější je, aby nás hry bavily - jsou to přeci jen hry - a ne abysme všichni byli další JWongové a Daigové a Kneeové.
Na druhou stranu pokud se vy sami snažíte ve hře zlepšit a překonat sami sebe, někam se posunout... berte tohle v úvahu před tím, než picknete další char. Nová postava vám dodá zdání nárůst kvality a zlepšení a i když do určité míry je to pravda (naučit se vnímat hru optikou různých postav s různými silnými a slabými stránkami je rozhodně dobrá věc která vám pomůže), celkově vás to bude víc brzdit než posouvat.
Ale jak říkám - je to na vás. Hlavní je bavit se.
Komentáře
Okomentovat